Osoby samostatně výdělečně činné se liší od běžných zaměstnanců, a to dost zásadním způsobem. Tyto totiž mají na jednu stranu daleko více svobody ve svém podnikání, jenže na stranu druhou je tato výhoda provázena i tím problémem, že nikdy není jisté, zda a kolik si někdo takový vůbec vydělá. Zatímco má zaměstnanec přislíbený nějaký plat, který za svoji práci dostává automaticky, u OSVČ je tomu jinak, ty jsou financované podle toho, kolik práce odvedou a kolik jim za to jsou zákazníci ochotni zaplatit. A když je tedy zákazníků nedostatek nebo tito neplatí tak, jak by měli, je to zlé.
A nejenom zákazníci mohou osobám samostatně výdělečně činným dělat ze života peklo. Mohou tu být třeba i problémy s dodavateli toho, co OSVČ ke své práci potřebují, vše může zkomplikovat i stát, pokud tento žádá vyšší odvody, než s jakými se počítalo, nebo vydá nějaký nový předpis, jenž práci OSVČ negativně ovlivní.
A tak se dá říci, že lidé, kteří si na sebe vydělávají sami, nemusí mít vždy na růžích ustláno, že mohou mít i problémy, a to klidně i zásadní. A je tu pochopitelně vždy i reálná možnost, že se takové problémy nepodaří vyřešit vlastními silami.
A co potom s tím? Co má OSVČ dělat, když si na sebe právě dost nevydělá, případně si nevydělá nic, a nakonec možná dokonce i zabředne do dluhů? V takové chvíli se to často neobejde bez půjčky.
Jenže i s půjčkami to bývá složité. Když žadatel neprokáže svoji bonitu, má obvykle smůlu a může na půjčku zapomenout. Což hrozí především v bankách, jež bývají náramně opatrné, pokud jde o peníze.
Ale nikdy není zase až tak zle. Nabízí se přece i OSVČ hypotéka Fahd, a tu získá i ten, kdo má skutečně velké potíže. Stačí tu dát do zástavy nemovitost a dotyčnému tu půjčí peníze, jež jsou k podnikání potřeba. A pak se to vše snad zase zvládne a obrátí k lepšímu.