Je to tak trochu jako každá droga. Nepředstavitelné možnosti, které jsou zdánlivě až nereálné. Doslova se vám otevře doposud nepoznaný svět, a vy nyní proplouváte na jedničkách a nulách, hledáte všechno od historie po přírodní vědy, na všechno se stáváte odborníky po přečtení několika článků a pár řádků z wikipedie. Všechno je to strašně nádherné a pozoruhodné, ani si nevšimnete, že u internetu trávíte čím dál více času, je to sice trochu podezřelé, ale přeci jen. Závislost na internetu je ale v dnešní době spíše norma, nelze ji uniknout a nelze ji ani vyléčit jinak, než se zavřít v kleci v pralese a čekat, dokud vás neopustí takový ten skrytý pocit a nutkání otevřít sociální síť. Lehce se to všechno řekne, ale pravda je taková, že život bez internetu si již nelze představit, byť se můžeme pokoušet, jak moc chceme.
Není to ani tak o tom, že bychom se snad bez internetu neobešli, ale všechno je s ním „lepší“ a rychlejší. Člověk si ani neuvědomí, že je půl noc a přeci ještě nedočetl úplně všechny konspirační teorie. Nebo jsou dvě ráno, ale člověk na druhé straně republiky stále ještě nespí a neustále vám posílá vtipné memes. Internet sám o sobě je pouhý nástroj, nedokáže samostatně přemýšlet (zatím), a je tedy na nás, jak moc se s ním „necháme“ provázat. Bohužel provázání je čím dál více hlubší a čím dál více lidí se přesouvá, svým časem a životem, do on-line světa, více než kdy jindy.
Budoucnosti není třeba se bát
Jednou to přijít muselo a pokud má budoucnost vypadat „internetově“, nu budiž. Pokud internet pomůže přinést vzdělání a osvětu na místa, kde se učitel těžko dostane, zatímco technika ano, nu ještě lepší. Ba dokonce i pro dodatečné vzdělání osob již vystudovaných je internet naprosto ideální. Jeden ho jenom musí používat tím správným způsobem a internet se může stát tou nejmocnější zbraní jedince. A taky zdroj obživy, pokud je dostatečně zajímavý či mazaný.